PŘÍRODOPISNÉ A ZEMĚPISNÉ POMĚRY
 

   Švýcarsko je vnitrozemský stát, ležící uprostřed Evropy. Tato jeho poloha je hospodářsky a strategicky významná. Odpradávna tudy vedly cesty ze severních oblastí Evropy na jih a z východu na západ. Dodnes je Švýcarská konfederace tranzitní zemí (ale nejen to) pro obchod i turistiku a těží z toho. Vzhledem k této poloze zaujímá významnou pozici v evropské mezinárodní silniční, železniční i letecké přepravě. Je integrována do dopravního systému EU.
Svojí rozlohou přibližně 41 tis. km2 (zhruba polovina rozlohy České republiky a téměř stejně jako Slovensko) se řadí ke středně velkým evropským zemím. Počet obyvatel je něco přes 7 milionů. Tato země je velmi rozmanitá, což se týká jak krajiny (vysokohorské štíty se sněhovými čepičkami kontrastují s hlubokými zelenými údolími), tak obyvatel a její kultury. Vždyť se zde po staletí střetávají germánské, románské i další vlivy. Žijí zde pospolu katolíci a protestanti (je jich zhruba stejný počet).


Švýcarsko sousedí s pěti evropskými zeměmi:

Německo 362,5 km
Francie 571,8 km
Itálie 741,3 km
Rakousko 164,8 km
Lichtenštejnsko 41,1 km
 
 

Reliéf krajiny:
   
      Je to hornatá země (má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku v Evropě - kolem 1300 m. n. m.). Přibližně 60 % povrchu zaujímají Alpy. Z celkové plochy tohoto pohoří leží na území Švýcarska 20 %. Podél francouzských hranic se táhne pohoří Jura (10 % území). Mezi těmito dvěma horskými masami se rozkládá Śvýcarská plošina, kde žije většina populace. Nejvyšší horou je Monte Rosa (Dufourspitze) dosahující nadmořské výšky 4 634 m. Celkem asi 100 horských vrcholů dosahuje, nebo se blíží nadmořské výšce 4 000 metrů nad mořem. Naopak nejnižším bodem je jezero Maggiore - pouhých 194 m.n.m. V oblasti Alp se nachází asi 140 ledovců. Největší z nich - Aletschgletscher je skoro 25 km dlouhý. Ve Švýcarsku sice nejsou nížiny, ale zato četná krásná údolí.


 
Některé známé horské vrcholy:

Monte Rosa kanton Valais a Itálie 4 634 m n. m.
Dom (Mischabe) Valais 4 545 m
Weisshorn Valais 4 506 m
Matterhorn Valais a Itálie 4 478 m
Dent-Blanche Valais 4 357 m
Grant-Combin Valais 4 314 m
Finsteraarhorn Bern a Valais 4 274 m
Breithorn Valais a Itálie 4 165 m
Jungfrau Bern a Valais 4 158 m
Mönch Bern a Valais 4 099 m
Eiger Bern 3 970 m

 
 
Vodstvo:

    Země leží na rozvodí tří moří a pramení zde několik významných evropských řek. Téměř 70 % plochy státu odvodňuje Rýn, který se později vlévá do Severního moře. Je to zároveň se svými 375 km nejdelší Švýcarská řeka. Rhona dosahuje délky 264 km a odtéká do moře Středozemního, Inn (104 km) do Dunaje a moře Černého. Řeky jsou díky reliéfu krajiny většinou velmi prudké, což je v mnoha případech využíváno k výrobě energie ve vodních elektrárnách. Vodní systém dotvářejí také jezera ledovcového původu. Řada z nich je dosti rozlehlá a některé jsou součástí hranic s okolními státy (Bodensee tvoří hranici s Německem a Rakouskem, Lac Léman - Ženevské jezero s Francií, atd.). Známé je také Curyšské jezero.

  
Největší jezera:

Lac Léman plocha 584 km2 hloubka 310 m
Bodensee 539 km2 252 m
Neuenburgersee 218 km2 153 m
Lago Maggiore 212 km2 372 m
Vierwaldstätter See 114 km2 214 m
Zürichsee 88 km2 143 m
Luganersee 49 km2 288 m

 
Podnebí:
 
    Podnebí Švýcarska je značně variantní: od subpolárního až téměř ke středomořskému. Působí zde 4 dominantní proudění vzduchu. Ze západu, od Atlantiku, proudí vlhký vzduch posilující mírné, oceánské klima. Ze severních arktických oblastí přichází vzduch suchý a studený. Z východu ovlivňuje Švýcarsko pevninské klima, což znamená větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou. Malá část státu na jihu (Ticino) se dokonce vyznačuje kvůli teplému jižnímu proudění vzduchu téměř středomořským, teplým podnebím včetně palem. Nad Švýcarskem se masy vzduchu z těchto čtyř směrů potkávají. Počasí je určováno tím, které proudění momentálně převládá, a proto se vyznačuje velkou proměnlivostí v teplotách i srážkách, ale existují i velké lokální rozdíly zapříčiněné složitým reliéfem krajiny.
Nejvyšší roční srážkový úhrn je na hoře Rochers de Nave - asi 260 cm ročně. Srážek je v zásadě více v západní části území, protože většina oblačnosti v průběhu roku přichází od Atlantiku. Průměrná doba, kdy svítí slunce, je ve Švýcarsku 1700 hodin ročně. Některé oblasti (hlavně v kantonu Valais) však mají ročně až 2300 hodin. Vysoký podíl slunečných dnů v roce se často používá k výrobě energie a ohřevu vody slunečními panely na střechách domů a třeba i k nočnímu osvětlení autobusových zastávek a telefonních budek.
Průměrné teploty ve Švýcarsku se pohybují mezi 20 až 25 oC v létě, 2 až 6 oC v zimě a 7 až 14 oC na jaře a na podzim.
Rostlinstvo je do značné míry ovlivněno nadmořskou výškou. Kulturní porosty převládají do zhruba 800 m. n. m. Výše položené jsou lesy zabírající asi 25 % území. Nad nimi, kolem 2 000 m. n. m. se rozprostírají horské louky a pastviny.