Kultura a umění

 

    Slováci jsou historicky mladým národem, takže úloha kultury při formování jejich identity byla vždy klíčová. I přes tento handicap se na území Slovenska již od dávných dob rozvíjela kultura a umění. Dnes mohou turisté mnoho kulturních památek spatřit v mnoha muzeích, galeriích nebo přímo pod širým nebem – ve skanzenech lidové architektury. 

 

Literatura  

    Literární tvorba je nerozlučně spojena s rozvojem duchovního, kulturního a společenského života na území Slovenska od dob cyrilometodějských až po současnost. Počátky slovenské literatury se váží k působení sv. Cyrila a sv. Metoděje na území Velké Moravy. Nejvýznamnějším dílem tohoto období je básnický předslov k  překladu evangelia do staroslověnštiny od Konstantina – Filozofa Proglas. Staroslověnštinu později nahrazovala latina a částečně čeština. Až v období národního obrození se začíná prosazovat slovenština. V tomto období se o rozvoj literatur, vzdělanosti a kultury zasloužila generace bernálokovců a štúrovců. Z odkazu této generace čerpali slovenští realisté (Hviezdoslav,J.Gregor-Tajovský, Kukučín, Timrava,/  v pozdějším období  P.Jilemnický, Fraňo Kráľ. V první polovině dvacátého století k vrcholům slov.literatury patří lyrizovaná próza /D.Chrobák, Fr.Švantner,../ . Slovenská literatura se postupně otvírala vlivu moderních světových proudů a zaznamenávala úspěchy v dílech Ivana Krasku, Martina Rázusa, Mila Urbana a dalších. Ve změněných politických a společenských podmínkách po roce 1948 se slovenská literatura vnitřně značně diferencovala. Někteří spisovatelé volili raději dobrovolnou emigraci, ale někteří zůstali a vytvářeli opozici tehdejší moci. Mezi nejvýznamnější představitele této tvorby patří - L. Novomeský, , V. Mináč, A. Bednár, D. Tatarka a další. Dnes má rozvoj slovenské literatury ve své náplni Národné literárne centrum, které podporuje vydávání překladů děl slovenských spisovatelů v zahraničí a organizuje sympózia, konference, střetnutí a četné literární diskuse.

 
 
Divadlo

  
Širší rozvoj divadelnictví začíná na Slovensku v období baroka. V 17. století se konečně objevují divadelní společnosti. V 18. století vznikají první divadelní budovy.  Prvním slovenským profesionálním divadlem bylo Slovenské národné divadlo (1920). Jeho dvě činoherní scény (Divadlo P. O. Hviezdoslava a Malá scéna), ale i opera a balet jsou mezinárodně uznávanými uměleckými tělesy. Dále jsou uznávána Divadlo A. Bagara v Nitre, Divadlo SNP v Martine a Divadlo J. Záborského v Prešove. Ze slovenských dramatiků se výrazněji prosadily hry Chalúpky, Hviezdoslava, Tajovského, Stodulu, z novějších autorů hry Kováčika, Štepku, Lasicu, Satinského a jiných. Společenskými událostmi roku bývají divadelní přehlídky jako je Divadelná Nitra, Bábkárska Bystrica, Jókaiho dni v Komárne nebo Zvolenské hry zámocké pod širým nebem.

 

VÝTVARNÉ UMĚNÍ

sk_022_sm.jpg 2.9K

          V současnosti na Slovensku působí 19 galerií a několik desítek menších expozicí. Dominantní postavení má národní galerie se svými expozicemi v Bratislave, ve Zvolenském zámku, v renesančním zámku v Strážkach a v Galérii Ludovíta Fullu v Ružomberku. Popřední východoslovenské výtvarníky představuje Galéria Júliusa Jokobyho v Košicích. Kromě uvedených center je po celém Slovensku roztroušeno mnoho galerií a muzeí významných výtvarníků, například P. M. Bohúňa v Liptovskom Mikuláši, F. Kostku ve Stupave, J. Koniarka v Trnave a bratří Warholů v Medzilaborciach.  

HUDBA

   
Malé Slovensko zaujímá v evropském hudebním světě čestné místo, pokud jde o skladatele, interprety a hudební život. Slovenskou národní hudbu formovali skladatelé M. Moyzes, V. Figuš-Bystrý, M. Schneider-Trnavský a F. Kafenda. V třicátých letech našeho století nastoupila nová skladatelská generace – A. Moyzes, E. Suchoň, J. Cikker, L. Holoubeka a další. Mezinárodního uznání se dostalo především E. Suchoňovi a J Cikkerovi. Jedinečná je i slovenská vokální škola, ze které vzešly takové osobnosti jako například – L. Poppová, E. Grúberová, P. Dvorský, S Kopčák a další). Instrumentální hudba se ve světě zviditelnila zejména prostřednictvím Slovenského komorního orchestru pod vedením B. Warchala. Stejně dobře reprezentují Slovensko v zahraničí folklórní soubory Lúčnica, Slovenský ludový umelecký kolektív a další.

 

Folklór
  

Největší pýchou Slovenska je jistě folklór. Každá oblast, město, vesnice, obec má svůj vlastní charakter a svůj vlastní folklór – kroje, hudbu, písně, architekturu, zvyky, tradice, tance a nářečí. Nejlepší příležitost jak vidět ze slovenského folklóru co nejvíc je navštívit nějaký folklórní festival, kterých se Slovensku pořádá nespočet. Největší festivaly na Slovensku jsou ve – Východnej, Myjave a Detve a všechny tři festivaly jsou organizované pod hlavičkou C.I.O.F.F. (největší celosvětová folklórní organizace). Ostatní festivaly mají spíše regionální charakter, ale často se svojí kvalitou vyrovnají i největším festivalům. Každý festival má však svoji typickou atmosféru a kouzlo. Na nejlepších festivalech žije festivalem celé město – dokonce i celá oblast a folklór je cítit doslova na každém kroku.


Něco více o slovenském folklóru můžete nalézt na webových stránkách:

www.home.sk/web/mikro a http://folklor.gratex.sk