Sportovní možnosti
 

Vysokohorská turistika

               Rakousko svým hornatým charakterem přímo vybízí k mnoha výletům, túrám, ale i náročným výstupům v nejvyšších polohách. Ne nadarmo je Rakousko jedním z nejnavštěvovanějších evropských států právě horolezci a turisty zaměřenými na pohyb ve vysokohorském prostředí.

au_005_thumb.jpg 2.5KJelikož jde o prostředí velmi specifické svými podmínkami, je na místě zmínit několik základních rad a zásad pro pohyb zde. Předně nesmí v žádném případě dojít k jakémukoliv přecenění vlastních sil nebo sil osob, za něž jsme odpovědni. Stejně tak je nutné pamatovat na časté změny počasí, které jsou typickým rysem horského prostředí. Krásný letní den se tak může během několika málo minut přeměnit ve smrtící kombinaci zimy, větru a jiných klimatických nepříjemností.

V případě, že plánujeme delší „vycházku“ v horách nebo dokonce vícedenní přechody celých masivů, naprostou nezbytností je kromě samozřejmé fyzické kondice především perfektní, dostatečně teplé oblečení. Žádnou výjimkou nejsou ve vyšších polohách i v letních měsících déle trvající sněhové přeháňky. Nutnou součástí výbavy je kvalitní obuv s profilovanou podrážkou, nejlépe chránící kotník, nepromokavé vrchní oblečení (kalhoty a bunda), nebo v nejhorším alespoň pláštěnka. Teplé oblečení (například některé z vynikajících fleecových bund, do spodní vrstvy termo prádlo) a sluneční brýle s UV filtrem. I v případě, že terén dobře známe, by na žádné horské túře rozhodně neměla chybět mapa.

Při vícedenních přechodech je samozřejmě zapotřebí přibalit stan, spací pytel a jiné náležitosti na nocování. V nejvyšších polohách není problém se stanováním, chováme-li se šetrně, tiše a ohleduplně k okolní krajině. V nižších polohách je rozhodně vhodnější použít pro přenocování některou z mnoha horských chat, kde je navíc možné večer příjemně posedět a popít.

Vysokohorská turistika – návrhy tras

               Na celém území Rakouska je možné realizovat bezpočet překrásných vícedenních přechodů, stejně jako i mnoho kratších vycházek. Současně je jak již bylo řečeno Rakousko vyhledáváno i díky extrémně obtížných horolezeckým terénům (stěny Dachsteinu, Pallaviciniho kuloár na Grossglockneru a mnoho dalších). Není možné a ani to není účelné, zde uvádět nějaký vyčerpávající přehled všech možných variant výletů, přechodů či túr.

         Uvádím proto jen několik málo z nich, ostatní je možné podrobně nastudovat ve specializovaných publikacích, kterých již i v Češtině vychází bezpočet.

Ötztalskými Alpami – na vrchol Wildspitze a Fluchtkogel

               Přechod, který trvá celkem tři max. čtyři dni, začneme ve Zwieselsteinu, kam je možné dojet linkovým autobusem z Innsbrucku. Přes Heiligenkreuz so dostaneme do Ventu (1896 m) a nastoupáme k chatě Breslauer Hütte (2848 m). Zde začíná vrcholová partie, která vede převážně přes ledovec Mitterkarferner, končí na samotné Wildspitze (3770 m). Sestoupíme k Brochkogeljochu, postupujeme na Gross Vernagtherner a dále k chatě Vernagthütte (2775 m). Tady se nabízí možnost přenocovat, zpravidla to vychází i časově a také se silami je člověk již pomalu na konci. Další den dojdeme k chatě Bradenburger Haus, kde zahájíme výstup na Fluchtokogel (3500 m), z něhož je nutné sestoupit stejnou cestou opět k chatě. Zde je možné po další noci na chatě volit cestu přes ledovec Gepatsch Ferner na Weise Spitze (3526 m) a opět se vrátit na chatu a znovu nocovat. Závěrečná část túry nás dovede k hotelu Hochjochhospitz (2412 m), odkud již sestoupíme zpět do Zwieselsteinu.

Masivem Dachsteinu

               Zpravidla se na túry vychází od jezera Gosausee například z Gosauschmiedu, kde je dobré autobusové spojení. Úvodní část výšlapu vede svahem do průsmyku Steiglpass (2012 m), kam dorazíme asi po třech až čtyřech hodinách. Jako drobné kondiční laškování můžeme zařadit výstup na Steiglkogel (2203 m). K večeru sestoupíme z průsmyku na chatu Hofpürgl Hütte (1705 m), kde asi přenocujeme. Pro unavené se druhý den ráno nabízí sestup do Filzmoosu. Zdatnější asi budou spíše pokračovat pod Bischofsmütze (2458 m) a dále k chatě Theodor-Körner-Hütte (1460 m). Odtud dále přes chatu Gablonzer Hütte sestoupíme zpět k jezeru Gosausee.

Kitzbühelskými Aplami

               Výlet zahájíme pozvolna – lanovkou se dopravíme na Kitzbüheler Horn (1996 m), dále již pěšmo k chatě Alpenhaus (1669 m). Kolem vrcholu Pfeiferkogel pokračujeme k chatě Bichalm (1600 m), přes Stuckkogel (1887 m) na Gerbajoch (1779 m) a dále až ke krásnému horskému jezeru Wildsee. Zde se opět nabízí pro zdatnější výstup na vršek Dildsee Loder (2117 m). U jezera je možné realizovat občerstvovací kúru v chatě Wildseeloderhütte (1854 m). Poslední část výletu vede přes chatu Wildham až do Fiebergbrunnu, odkud je možné autobusem odjet zpět do Kitzbühelu.

 
Lyžování

Obecně

  au_032_thumb.jpg 1.4K    
   
Celkem je na území Rakouska k dispozici přes 20.000 km perfektně upravených sjezdových a běžeckých tratí, 9500 vleků a lanovek s celkovou kapacitou 1,5 mil. osob/h. Skipass opravňuje kromě vyvážení se lanovkou či vlekem do horních pasáží sjezdovek k využití Skibusů a často i doplňkových služeb v kvalitnějších horských střediscích. Výjimkou nejsou volné vstupy do bazénů, na tenisový dvorec, do posilovny, sauny, na horolezeckou stěnu apod. Samotné sjezdové tratě jsou po celou sezónu naprosto ideálně upraveny, a to i v případě ne právě příznivých klimatických podmínek. To zajišťují tisíce sněhových děl. Značení sjezdových tratí dle obtížnosti je podobné jako u nás. Modré sjezdovky jsou určeny spíše na oddych či kochání se okolní krajinou, uspokojí i naprosté lyžařské elévy. Modré jsou ale často jen co do svého sklonu. Délkou je řada z nich velmi náročných, vždyť často měří hodně přes tři kilometry. Červené sjezdovky už jsou místy dost náročně, ale v zásadě by je měl zdolat středně zdatný lyžař. Na černé tratě potom rozhodně není radno se pouštět bez špičkové fyzické, ale i psychické průpravy. Samotný pohled kamsi do vzduchoprázdna, tam, kde obvykle bývá sněhový podklad, může být poměrně zdrcující. Zvládnutá jízda je pak ale dostatečnou satisfakcí za podstoupené psychické utrpení a často se zde jedná o skutečný adrenalinový sport.

         Lyžaři jsou zpravidla dopravováni ze spodních partií sjezdovek nahoru dostatečným množstvím  rychlých vleků a lanovek. To prakticky vylučuje tvoření jakýchkoliv delších front. Tak se i v nejsilnější sezóně jen zřídka člověk setká s frontou delší než je ta, kterou potřebuje po náročném sjezdu na odpočinek.

         Naprostou samozřejmostí všech lyžařských areálů jsou veškeré podpůrné a doplňkové služby. Počínaje nablýskanými toaletami, přes základní lyžařský servis, který je navíc přístupný zcela zdarma, úschovnu lyží, stejně jako jejich půjčovnu až po četné restaurace, bufety, bistra a další.

         Každé větší lyžařské středisko navíc skýtá možnost dostatečného vyžití i pro vyznavače snowbordů. Když ne právě skutečný snowpark s rampami, tak alespoň oddělená sjezdovka s prostorem pro vyžití prkýnkářů. Také běžkaři zpravidla nejsou ochuzeni o prostor k vlastní realizaci. Strojově upravené a samozřejmě zdarma přístupné tratě se opět nacházejí v každém větším středisku.

Lyžařské oblasti

               Kratší lyžařské radování lze s úspěchem realizovat v bezprostředním okolí Vídně, v Dolních Rakousích. Pro Moravany se jako ideální lyžařská destinace nabízí oblast Semmeringu asi 40 km jižně od Vídně, pro ostatní asi bude vhodnější navštívit některou z oblastí na jih od Lince či Salzburgu.

Salzburger Sportwelt Amadé

               Lyžařská oblast Salzburger Sportwelt Amadé je jednou z nejnavštěvovanějších a současně největších v Rakousku. Leží u Tauernské dálnice nedaleko města Radstadt asi 80 km jižně od Salcburku. Celý komplex se rozkládá ve výškách 750-2150 metrů a disponuje celkem 350 kilometry udržovaných sjezdových tratí, na nichž dopravu lyžařů zajišťuje 135 vleků a lanovek (7 kabinových lanovek, 30 sedačkových lanovek a 83 vleků). Samozřejmostí je propojení všech středisek skibusy (zdarma) a rozsáhlá struktura doprovodných turistických služeb. Pro začínající a rekreační lyžaře je zde 126 modrých tratí, pro slušné sportovní lyžaře 182 červených a pro výborné lyžaře 42 náročných černých sjezdovek.

         Zakoupením jedné permanentky získá lyžař možnost využívat všech 135 vleků a lanovek, které se v podstatě nacházejí ve třech poměrně vzdálených údolích (Flachau, Wagrain, St. Johann). Skutečným lyžařským rájem, který je také zahrnut „v ceně“, jsou oblasti Zauchensee, Flachauwinkel, Kleinarl a Radstadt, Altenmarkt, Filzmoos, Neuberg. V Altenmarktu, Zauchensee a ve Flachau se dokonce jezdí závody světového poháru. Systém sněhových děl zaručuje lyžování až do nejnižších poloh od prosince do dubna. Flachau je rodným místem Hermanna Maiera, vítěze světového poháru a dvojnásobného olympijského vítěze.

               Jako i v jiných rakouských střediscích, i zde si na své přijdou také běžkaři. Pro ně je zde připraveno a výborně upraveno 160 km stop. Ve středu celé sítě tratí je 50 km dlouhá Taurnská běžecká trasa.

Schladming, Ramsau/Dachstein

               K nejznámějším lyžařským střediskům Rakouska patří světově proslulá oblast Schladming, Ramsau/ Dachstein, která se nachází asi 90 km jihovýchodně od Salcburku. Pro české turisty je zajímavá její dostupnost z České republiky (Brno-Schladming cca 510 km).

         Schladming je pravidelným hostitelem Světového poháru – jezdí se zde noční slalom a Super-G za umělého osvětlení). Často se zde konají i snowbordové šampionáty. V únoru se v Ramsau navíc koná mistrovství světa v severských disciplínách.

Středisko se rozkládá ve výškách 700–2000 metrů nad mořem. Komu je to málo, může se oddat ledovcovému lyžování na Dachsteinu ve výškách do 2700 metrů. Zde se samozřejmě lyžuje celoročně, přímo na ledovci jsou i běžecké tratě, které v letních měsících slouží k přípravě reprezentace. V celé oblasti lze samozřejmě nalézt sjezdovky všech stupňů obtížnosti, vybavení na nejvyšší úrovni včetně sněhových děl, která za nepříznivých podmínek zajišťují kompaktní sněhovou pokrývku téměř na všech tratích. Celkem je k dispozici 86 lanovek a vleků, 160 km lyžařských tratí. Opravdovou lahůdkou je bezmála 8 km dlouhá sjezdovka. Jednotlivé oblasti celého komplexu jsou pochopitelně propojeny skibusy.

Kitzbühel

               Nejproslulejší tyrolské lyžařské střediskem je Kitzbühel asi 90 km východně od Innsbrucku. Každoročně se zde jezdí závod Světového poháru – slavný Hahnenkamm. Každý návštěvník se snaží si slavnou sjezdovku, vedoucí ze stejnojmenného vrcholu (1655 m), alespoň prohlédnout na vlastní oči. Ze startovní pozice, ale díky sklonu již úvodních pasáží moc není vidět. Samotná jízda kolmou stěnou je opravdu jen pro otrlé borce. Pro lyžaře, který si není svými dokonalými schopnostmi zcela jist, se může stát dost nepříjemnou zkušeností.

Zillertal

               Zillertal v Zillertalských Alpách ležící asi 70 km východně od Innsbrucku je jedním z největších tyrolských lyžařských středisek. V oblasti je celkem 11 lyžařských areálů, které se rozkládají ve výšce 600–       3200 metrů. Na ledovci Hintertux ve výšce 2600-3200  se dá opět lyžovat celý rok. Kulturními a sportovními centry oblasti jsou městečka Mayrhofen, Zell am Ziller a Hintertux.

Hintertux

               Jedná se asi o vůbec nejlépe vybavené středisko, které umožňuje špičkové lyžování po celý rok. Sedačková lanovka vede až na samotný vrchol (3250 m). Ne náhodou je Hintertux tréninkovým střediskem evropské i světové lyžařské špičky. Českými lyžaři je navštěvován i díky poměrně příjemné vzdálenosti z republiky (Brno - Hintertux cca 620 km).

 Kaprun - Zell Am See

               Zell am See, horské město s bohatou minulostí a jedno z nejznámějších evropských středisek zimních sportů. Je obklopeno na jedné straně jezerem Zeller See, na druhé svahy Smittenhöhe (2000 m n.m.). Nad 8 km vzdáleným střediskem Kaprun se zvedají třítisícové štíty Vysokých Taur v čele s podivuhodně pravidelným vrcholem Kitzsteinhorn (3203 m n.m.).

Severovýchodní svahy Kitzsteinhornu se staly již v šedesátých letech prvním rakouským ledovcovým lyžařským střediskem. K technickým zařízením střediska patří unikátní podzemní lanová dráha, která dopravuje cestující do výšky 2452 m n.m. téměř tři a půl kilometrů dlouhým tunelem v masivu Kitzsteinhornu. Tato lanovka, která byla vybudována roku 1974 a zmodernizována o dvacet let později, zajíždí do svého tunelu z konstrukce, na níž překonává nejvyšší podpěru lanové dráhy na světě ve výši 113,6 m nad terénem. V listopadu v roce 2000 se však kabina v tunelu vzňala a uhořeli v ní téměř všichni cestující. Oblast ledovce Kitzsteinhorn je protkána množstvím sjezdovek všech stupňů obtížnosti. Vše je dokonale propojeno lanovkami a vleky. Zell am See kromě nejrůznějších sportovních radovánek umožňuje i množství kulturního vyžití.


Pitztaler Gletscher

               Díky ideálním sněhovým podmínkám je Pitztalský ledovec vyhledáván pro celoroční lyžování turisty z celé Evropy. Údolí Pitztal, dlouhé 45 km, se nachází přibližně 60 km západně od Innsbrucku. Nad údolím se tyčí nejvyšší hora Tyrolska, Wildspitze (3770 m). V těsné blízkosti této majestátní hory se rozprostírá Pitztalský ledovec s vyhledávaným lyžařským střediskem Pitztaler Gletscher,  kde se lyžuje celoročně (výborné podmínky jsou zajištěny od října do června) až do výšky 3440 m. Samotné lyžařské středisko je s údolím propojeno podzemní dráhou - Pitzexpress, která je nejrychlejší dráhou v šikmém tunelu na světě a překonává výškový rozdíl 1120 m. Slabším jedincům, kteří si právě nelibují v téměř čtvrthodinové mačkanici tělo na tělo v nedýchatelném, velmi těsném, navíc tmavém prostoru vagónu, vřele doporučuji zúčastnit se přesunu zhruba půl hodiny až hodinu po první jízdě. Drobným zpestřením přesunu podzemní dráhou jsou ze stropním reproduktorů se linoucí germánské šlágry. 

V samotném lyžařském komplexu, v němž se lačný lyžař po opuštění podzemní dráhy octne, se rozprostírají v zásadě tři rozsáhlé svahy. Na prostředním z nich zajišťuje dopravu lyžařů na nejvyšší stanici lanovky v Rakousku (Hinterer Brunnenkogel - 3440 m) 16 kabinek Pitz-Panoramabahnu. Tato lanovka jejíž délka je 2185 m má pouze 3 podpěry vysoké až 52 m. Další zajímavostí pitztalského střediska je zakotvení podpěr přímo do ledovce, jehož pohyb má vliv na jejich pozici a proto musejí být až 4 x ročně mechanicky přesazeny na pozici původní.

Na krajních svazích dopravují lyžaře na vršek dvě poměrně svižně jedoucí kotvy. V dolní části celého komplexu je navíc jakási přibližovací sedačková lanovka, která lyžařům umožňuje přepravu mezi jednotlivými svahy. Ti tedy nemusí udělat po svých ani jediný krok – kamkoliv je možno se dostat buď lanovkou nebo směrem dolů na lyžích. Pro naprosté odpůrce jakéhokoliv pohybu způsobeného vlastní silou je zde pohyblivý koberec, který dopravuje hladové a žíznivé jedince od vrchní stanice sedačkové lanovky přímo do restaurace. Zde je možné za nepříliš lidový peníz pojíst a popít. Českému nadšenci však určitě postačí bageta a minerálka zabalená v batohu. Ten je možno bez obav zanechat v dolní části střediska u speciálně k tomu určených věšáků.

Co se náročnosti sjezdových tratí týká, převládají červené, na nichž se ale výborně sklouznou i velmi dobří lyžaři, vyznávající rychlou jízdu. Všechny tratě jsou vynikajícím způsobem upraveny. Pro vyznavače dovádění mimo značené tratě je i zde příležitost. Jedinou překážkou jim v tom mohou být četné ledovcové trhliny. Ty se nacházejí především v levé části (z pohledu od spodu) celého střediska, jsou ale zpravidla označeny výstražnými cedulemi. Obě krajní sjezdovky jsou spíše méně prudké, vhodné pro slabší lyžaře. V dolní části potom všechny tři svahy nabírají na sklonu. Malou nepříjemností je orientace asi nejkrásnější, prostřední sjezdovky. Ta je svou spodní, nejprudší částí natočena přímo na jih, což způsobuje, že již kolem poledne je za slunného počasí sníh na ní značně rozměklý. Za příznivých sněhových a povětrnostních podmínek je pro zkušené lyžaře lahůdkou 15 km dlouhý sjezd po ledovci ze sedla Mittelbergjoch (3182 m) do Mittelbergu (1740 m). Pro běžkaře je v údolí upravována 25 km dlouhá stopa.

V úschovně lyží u výstupní stanice Pitzexpressu je možno do příštího dne zanechat za 10 šilinků lyže. Volně přístupné základní nářadí umožňuje provést některé drobné úpravy na výzbroji. Samozřejmostí je půjčovna veškerého vybavení, toalety, obchody se suvenýry a některé další příležitosti, jak si odložit přebytečné kapesné.

O nesporných kvalitách celého lyžařského střediska svědčí mimo jiné i skutečnost, že na místních svazích byl doslova odkojen například Benjamin Raich – absolutní světová špička současného sjezdového lyžování. Díky ideálním podmínkám je Pitztal již dlouhá léta tréninkovým střediskem vrcholového sportu. Připravuje se zde mimo jiné i rakouská sjezdařská elita. Na Pitztalu se poměrně často konají nejrůznější závody, kvůli nimž je potom část komplexu pro veřejnost uzavřena. Je vhodné si případně konání nějakého takového klání dopředu zjistit (telefonem nebo na oficiálních stránkách Pitztaler Gletscher na Internetu).

V blízkosti Pitztalského ledovce se navíc rozprostírá Rifflsee (1640 - 2800 m) - středisko se zajímavými terény pro lyžaře i snowboardisty a areálem pro děti. Toto středisko je ideální i pro náročné lyžaře a lze je využít i v případě nepříznivého počasí na ledovci. Pro obě střediska platí společná permanentka.

další lyžařská střediska:

Bad Gastein (Schlossalm - Angertal – Stubnerkoge, Graukogel, Sportgastein) – Tyrolsko, Hochkar - Dolní Rakousy, Lackenhof  - Dolní Rakousy, Stubai – Tyrolsko

Další sportovní možnosti

        Ruku v ruce spolu s horskými masivy jde velmi hustá síť potoků, říček a řek, z nichž řada je ideální pro sjíždění sportovními loděmi. Asi nejkvalitnější vodácké průvodce, které detailně popisují veškeré aspekty jednotlivých oblastí a samotných toků, vydává již tradičně nakladatelství Freytag a Berndt. Jde hlavně o mapy v měřítku 1:100.000 s označením KANU.

         Obrovského rozmachu doznala v několika posledních letech horská cyklistika a cykloturistika. I v Rakousku stále vzniká řada nových cyklostezek a výborných horských tras. Při vyjížďkách na horském kole je nutné obzvláště ve vyšších polohách dbát případných omezení přístupu do některých lokalit. Byť se to nezdá, horské kolo dokáže dost výrazně zasáhnout do terénu, a proto je v choulostivých oblastech trendem omezování přístupu cykloturistů. Eventuální nerespektování daných omezení se může dost prodražit. Rakouští ochránci přírody jsou při výkonu své práce dost precizní a neoblomní.