Oficiální název: Republika Maďarsko (Magyar Köztársaság)
Státní zřízení: republika
dministrativní členění: 19 žup a hlavní město Budapešť
Rozloha: 93 032 km²
Počet obyvatel: 10 320 000
Hustota zalidnění: 110,9 osob/km²
Úřední jazyk: maďarština
Měna: 1 forint (100 filérů)
Hlavní město: Budapešť
Počet obyvatel: 1 816 300
Rozloha: 525 km²
Středoevropský stát se rozkládá po obou stranách toku řeky Dunaj, v Karpatské pánvi. Sousedí s Rakouskem, Slovenskem,
Ukrajinou, Rumunskem, Jugoslávií, Chorvatskem a Slovinskem. Celková délka hranic činí 2333 km, hranici se Slovenskem
zčásti tvoří tok Dunaje (140 km) a hranici s Chorvatskem (150 km) tok řeky Drávy. Nejvyšším bodem země je hora Kékes
(1014 m) v pohoří Mátra. Většinu území pokrývají nížiny, nazývané puszty. Pahorkatiny a hornatiny se nacházejí pouze
v severní části země, poblíž státní hranice se Slovenskem, východně od hlavního města. Vodstvu dominuje především
řeka Dunaj a východněji řeka Dráva. Významnou vodní plochu tvoří Blatenské jezero, též známé jako Balaton. Jedná se
o největší jezero ve střední Evropě, které je využíváno pro cestovní ruch a rybolov. Na severní hranici s Rakouskem
zasahuje svojí menší částí na území Maďarska Neusiedlerské jezero, které proslulo svými chráněnými hejny jezerního
ptactva. Podnebí je převážně středozemské. Obvyklé jsou teplé léta a suché zimy. Pro puszty jsou typické horké
dny a noční přízemní mrazíky i v letních měsících. Obyvatelstvo státu tvoří z 98% Maďaři. Zbylé 2% připadají na Němce, Rakušany a Slovany. Významné (byť menšinové)
zastoupení mají Maďaři na Slovensku, v oblasti slovensko - maďarského pohraničí. Nejvíce, přibližně 1/5 obyvatelstva
žije v hlavním městě Budapešti nebo jeho nejbližším okolí. Zde dosahuje hustota zalidnění 500 obyvatel /
km².
Nerostné bohatství státu je poměrně pestré, ovšem jen některé suroviny se vyskytují v dostatečné míře. Jsou to hlavně
bauxit (Vertésské pohoří a Bakoňský les), hnědé uhlí (Tatabanya), ropa (jihozápadně od Balatonu) a zemní plyn
(Debrecín).
Maďarsko lze označit za průmyslově zemědělský stát, s tradiční převahou zemědělství. Rozvoj průmyslu začal teprve po
2. světové válce. Hlavními odvětvími jsou strojírenství, chemie, elektrotechnika, hutnictví a potravinářský průmysl
zpracovávající zemědělské produkty. Zemědělství se zaměřilo především na rostlinnou výrobu. Orná půda představuje
60% z celkové rozlohy státu (po Dánsku 2. místo v Evropě), která se využívá hlavně k pěstování pšenice a kukuřice.
K obvyklým plodinám patří také slunečnice a tabák. Vyhlášená je maďarská vinná réva a samotná výroba vína. Vinná
réva se v hojné míře vyváží. Nutno samozřejmě zmínit pěstování zeleniny a ovoce. Ze živočišné výroby převládá
chov prasat a ve vyšších polohách ovcí. Tradiční maďarskou chloubou jsou koně, jejich chov a šlechtění.
