Umění

 

Literatura

         Ve 3. tis. př. Kr. se zde začíná objevovat piktografické písmo, které později postupně přechází na písmo znakové. Kolem roku 2000 př. Kr.  vznikla abeceda o 23 písmenech, ale Egypťané, přestože toto písmo znali, používali své vlastní.     

         
      V průběhu archaického období se formoval jazyk Egypťanů a v pozdějších obdobích i písmo. Jazyk starých Egypťanů se vyvíjel samostatně, byl neobyčejně bohatý, s velikou rozlišovací schopností, ale měl málo výrazů pro abstraktní pojmy. I přesto, že je jazykem dávno mrtvým, řada slov byla převzata prostřednictvím hebrejštiny a řečtiny do moderních jazyků : oáza, papír, chemie, eben nebo jméno Zuzana.   

         Egypťané byli druhým národem po Sumerech, který vynalezl písmo. V první fázi to bylo písmo hieroglyfické – vytesáno na posvátných místech. Poněkud mladší je písmo hieratické a od 7. st. př. Kr. se používalo zjednodušeného písma démotického. 

 

         Texty pyramid - nejstarší náboženské texty. Jsou na stěnách uvnitř královských hrobek. Dochované jsou z 2. pol. 3. tis. př. Kr. Počátky této tvorby je však z mnohem dřívější doby. Jsou to vlastně soubory náb. říkadel a různé oslavné básně.

         Texty rakví - navazují na texty pyramid. Jsou asi z 1. pol. 2. tis. Obsahují podrobný rozbor potřeb a rad pro zemřelého, různé narážky na mýtické události apod.

         Knihy mrtvých - / 2. pol. 2. tis. / - Jsou to vlastně papyrové svitky, bohatě ilustrované. Dávaly se do hrobu jako nezbytná část výbavy zemřelého. Měly mu pomáhat se orientovat v posmrtném životě.

         Životopisy - Vytesané na zdech hrobek. Jsou zde popsány události v životě zemřelého.

 

Střední říše - / 2200 - 1800 /

         Rozkvět literatury a to hlavně nového žánru - naučení - je to vlastně učební pomůcka.  

Ptahotepovo naučení - Ptahotep byl vezír žijící kolem roku 2400 př. Kr.

Amenemhetovo naučení - sepsané na pokyn faraóna. Je zde vylíčena oslava písařství

Naučení synovi - znovu velká oslava písařství - otec zde vysvětluje výhody písařství

Příběh O Sinuhetovi - Je to vlastně životopis vezíra, který byl ve svém úřadu kolem roku 2000 př. Kr. Ten z obav před intrikami na královském dvoře odejde z Egypta do Arábie. Zde se proslavil a nakonec se vrátil do Egypta jako slavný a uctívaný.

politické a propagační spisy - díla, která reagují na konkrétní historické události. Vznikají v dobách neprosperity a nestability státu. Vznikají tedy v dobách přelomu říše.

Naučení pro krále Merikarea - je to pol. Manifest, v němž zemřelý panovník dává rady svému následníku. Přiznává zde své chyby a doporučuje nový způsob vlády. Nepsal jej samozřejmě sám faraón, a bylo napsáno po jeho smrti.

Ipuverovo líčení zkázy staré říše - Hlavní hrdina Ipuver, který přednáší pol. Řeč o převratu a pak sám tento převrat začne uskutečňovat.

pohádky - Jsou především v ústním podání, písemně je zachována jen malá část. Pravda a lež,  O dvou bratřích

hymny - Hymnus na Atóna - oslava boha

mil. poezie - jen poezie lyrická    

anály a královské novely - jsou to sdělení vytesaná do kamenných desek a  do skel. Panovníci zde líčí především své úspěchy a zásluhy.

Palermská deska - panovníci staré říše

Egyptské pamětihodnosti - sepsal je kněz Maneto ve 3. st. př.