Místopis

 

Bar

ch_009_sm.jpg 3.1K        Přímořské město s velkým přístavem, nedaleko je rafinérie a průmyslové podniky. ch_008_sm.jpg 4.1KModerní výstavba objektů, široké ulice, ve městě končí železniční trať Bělehrad – Podgorica – Bar. Nedaleko nového města na úpatí pohoří Rumija 1593 m.n.m. jsou zbytky starého Baru /Stari Bar/. Dnes se mu říká město duchů, Turci jej před vyhnáním z Černé Hory v roce 1878 zničili. Katedrálu a románský kostel používali jako sklad střelného prachu a při opuštění vše vyhodili do povětří. Mohutná exploze rozmetala objekty opuštěného města. Dnes se dochoval jen biskupský palác, zbytky opevnění s pevnostmi a část vodovodu ze 16. století. Ve Starém Baru některé domy byly v poslední domě zrekonstruovány, najdeme zde i několik restaurací.  V okolí jsou rozsáhlé olivové sady a některé stromy zde pamatují i začátky našeho letopočtu. Na okraji moderního města Bar začíná pláž s délkou přes 2 km s drobnými oblázky a pozvolným vstupem do vody.

Bečiči

ch_017_sm.jpg 4.7K
         Přímořské lázeňské městečko mezi Budvou a Svetim Stefanem. V okolí jsou vládní rekreační vily a hotely. Mnoho srbských i černohorských prominentů zde mají svá sídla. V sezóně jsou vily hlídány policií a je omezen přístup v některých místech turistům. Pláže jsou písčité, dělené a lemované vzrostlými stromy. Hlavní pláž, Bečička pláža, byla již v roce 1936 v Paříži pro svůj kvalitní písek a průzračné moře vyhlášena jako nejlepší pláž Evropy. Město disponuje s několika kvalitními udržovanými hotely, dále se turistům nabízí mnoho privátních apartmánů.

   

 

Boka Kotorska

          Jedná se o největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře. Boka je tvořena  dvěma zálivy, které mají dále několik zátok. Okolní skály překvapují vzrostlou středomořskou flórou, kterou podporují mohutné vodní srážky – nejdeštivější místo. Boka se hluboko zařezává do krasového pohoří a připomíná nám severské fjordy.  Celková délka zálivu činí 20 km a nejužší místo, zvané Verige /řetězy/, je  350 m široké/. Dříve se zde natahovaly řetězy, které bránily vjezdu nepovolaným lodím. Dnes přes tuto úžinu jezdí nepřetržitým provozem trajekt mezi osadami Lepetane a Kamenari. Jízda trajektem uspoří čas a kilometry v případě, že se chceme vyhnout městu Kotoru. Boka Kotorská sloužila jako základna pro válečné námořnictvo Rakouska – Uherska, a ve 20. a 30. letech minulého století i pro potřebu Československé armády. Na podzim a v zimě proniká z vnitrozemí k pobřeží a na moře obávaný vítr bóra.

          Před obcí  Djanoviči  dne 1.2.1918 došlo na zakotvených vojenských lodí ke vzpouře námořníků rakousko-uherského útvaru. Povstání inicioval Čech František Raš z křižníku Sankt George a vzápětí se k němu přidaly posádky dalších asi 40ti lodí, většinou složených ze Slovanů. Povstání však bylo potlačeno a hlavní vůdci popraveni.

 

Budva

ch_021_sm.jpg 3.7K          Původní osada byla založena ve 4. století před naším letopočtem Ilyry. Záhy město ovládli Řekové, které později nahradili Římané. Letovisko v letních měsících hostí tisíce turistů, kteří vyhledávají písčité pláže, čisté moře a kvalitní služby. Hotely zde byly  zrekonstruovány a díky tomu se stala nejnavštěvovanějším turistickým střediskem Černé Hory. Město ch_029_sm.jpg 2.0K chrání od severu a východu hory, po celý den jsou pláže vystaveny slunečnímu svitu, až 220 slunečních dní v roce lze užít v této lokalitě. Z památek nás zaujmou hradby s mohutnými vstupními branami z 15. století, odkud máme překrásný výhled na město, moře s ostrovem Sveti Nikola. Dále ze stavebních památek lze navštívit kostel z 19. století a chátrající klášter /12.století/. Město v letních měsících žije s kompletními službami po celých 24 hodin.

 

Centinje

          Město uprostřed hor, které pro svoji nedostupnost bylo po staletí hlavním městem knížectví Zeta a později království Černé Hory.  Z této doby se dochoval knížecí palác Biljarda, dnes slouží pro muzeum. Za zhlédnutí stojí tvrz Tablja a klášter u skály z 15. století, kde je uchována nejstarší tištěná slovanská kniha psaná cyrilicí z roku 1493 a další cenné knihy.

  
Herceg Novi

ch_043_sm.jpg 4.2K        Město založil ve 14. století bosenský král Tvrtko /Sveti Stefan/, na úpatí pohoří Krivošije a u začátku zálivu Boky Kotorské. Od roku 1483 se stalo sídelním místem sandžaku, správního kraje Osmanské říše. Turecký vliv se dochoval na mnoha historických objektech. V minulosti byl o město sváděn neustálý boj, každý chtěl získat vliv nad přístavem a kontrolu k vjezdu do Boky Kotorské. V roce 1687 ovládli město Benátčané. Své nynější jméno získalo po vévodovi /hercegovi/ Vukčičovi Kosačovi, který jej spravoval v 15. století. Staré město bylo chráněno mohutnými hradbami a pevnostmi, které ve středověku chránily proti nebezpečí z moře /Mořská pevnost/ Forte Mare a z vnitrozemí /Horní hrad/ Gorni grad. Za hradbami později vyrostlo nové město. Za prohlídku stojí turecká věž s průchodem pod hodinami Salaat Kula z 15. století, nedaleko nalezneme studni Karandža ze 17. století. V blízkém pravoslavném klášteře Savina,  v jednom ze tří kostelů, můžeme obdivovat fresky a vzácné staré knihy. Město má nevelké pláže, které jsou zvětšeny betonovými platy.

 

 Igalo

ch_055_sm.jpg 3.4K          Lázeňské město s moderními stavbami vybudované v těsné blízkosti Heceg Novi. Termální radioaktivní léčebné prameny vyvěrají na mořských mělčinách v ústí říčky Sutoriny. V posledních letech zde byla postavena řada lázeňských objektů s bazény a vany, kam jest čerpána termální voda. K léčení se též používá radioaktivní bahnoch_057_sm.jpg 4.1K získané z usazenin. Často zde pobýval legendární prezident Tito, který inicioval výstavbu lázní. Úspěšnost léčby ochrnutí, snížené pohyblivosti, svalového onemocnění, bolesti zad a kloubů apod. je značná. Jsou známy případy, že pacienti na místě zanechali berle a odešli vzpřímenou chůzí. Igalo získalo jako lázeňské město celosvětové uznání. Ve městě mají turisté k dispozici mnoho udržovaných hotelů všech kategorií a i levné ubytování v privátech. U moře jsou úzké kamenité a oblázkové pláže, které jsou rozšířeny betonovými platy. V místech, kde ústí radioaktivní termální potůčky vody do moře, vždy najdeme větší shluk lidí, kteří využívají blahodárné účinky vody. Podél pobřeží nad plážemi navazuje jedna otevřená /krytá plachtou/ restaurace za druhou, často s hudbou po celých 24 hodin.

 

 Kotor

  ch_062_sm.jpg 3.7K         Starobylé město s přístavem v závěru zálivu Boky Kotorské. Město bylo chráněno středověkými hradbami, které se šplhají až vysoko do skal k pevnosti Sveti Ivan. S ohledem na chráněný záliv bylo místo považováno za nedobytné. Proto si po staletí uchovávalo jistou tolerovanou samostatnost, i když obchodně a politicky úzce spolupracovaloch_082_sm.jpg 3.2K s momentálními vládci. Hlavní vstup představuje renesanční brána, hned naproti ní stojí hodinová věž ze 17. století. Celá vnitřní část představuje řadu historických staveb: paláců, domů, kostelů atd. Většina z nich volá po rekonstrukci. Celé historické jádro v posledních letech prochází kompletními stavebními úpravami včetně nových vodovodních řádů, kanalizace atd. Za pozornost stojí románská katedrála Sveti Tripun /12. století/ -  patron města, kostel Sveti Luka /12. století/, zvonice a paláce Prima a Bisanti ze 16 –17. století. V námořním muzeu v paláci Grgurin z 18. století zjistíme, že ve městě po staletí existoval cech námořních kapitánů a důstojníků, kteří usilovali o úplnou samostatnost Kotoru. Moře v okolí města bývá znečištěné a není vhodné ke koupání. Historická část města byla značně poškozena zemětřesením v roce 1979.

 

 Perast

 

ch_092_sm.jpg 3.9K
         Proslulé středověké námořní městečko v Boce Kotorské, 18 km severně od Kotora. Město získalo od Benátčanů mimořádné úlevy a pomoc, za statečnost v boji proti Osmanské říši.  V 16. století zde byl významný přístav s loděnicemi, následně zde vznikla námořní škola, kterou prošli i námořníci carského Ruska. Městu se ekonomicky dařilo a tak zde námořní kapitáni, obchodníci a šlechta stavěli přepychové paláce. Většina budov vznikla v barokovém slohu, dnes se domy opravují a městská památková rezervace s mnoha muzei zve turisty k prohlídkám. V zálivu leží dva ostrůvky Gospa od Škrpjela s barokním kostelem, kde byla věž kostela využita i pro střílny, vnitřek je vyzdoben 70 olejomalbami malíře Tripa Kokolji /1661-1713/, dále zde je uloženo na 2500 stříbrných destiček, které věnovali námořníci z vděčnosti za záchranu života při  nebezpečných plavbách. Tento ostrov byl uměle vytvořen navrstvením kamene od vděčných námořníků. Druhý ostrov Sveti Djordje je přírodní a sloužil jako hřbitov perastských občanů, na ostrůvku byl vystaven i klášter.

 

Petrovac

ch_103_sm.jpg 4.5K        Přímořské městečko 20 km jihovýchodně od Budvy ve stejnojmenném zálivu, chráněno vysokými horami před studenými větry. Původně zde byla založena římská osada, jak dokládají obnažené vykopávky zdiva. Ve městě je v provozu několik kvalitních hotelů, dlouhé pláže s drobnými oblázky jsou lemovány borovicemi a olivy.

   

 

 Podgorica

          Hlavní město Černé Hory se 159 000 obyvateli. Administrativní, ekonomické, průmyslové a kulturní centrum země. Město s moderní výstavbou, širokými ulicemi, parky a reprezentačními budovami bylo vystaveno na troskách stejnojmenného města, které  za druhé světové války bylo zcela zničeno. Ze staré výstavby se dochovala hodinová věž, římský akvadukt a trosky pevnosti. Římané, zakladatelé původní osady, využili toto teplé a úrodné údolí při ústí řeky Ribnice do Morače. Na ostrohu Gorica vzniklo mauzoleum a památník Černohorců,  kteří položili své životy v druhé světové válce.

 

 Sutomore

ch_112_sm.jpg 4.2K
        Přímořské letovisko, v nedaleké minulosti často vyhledávané českými turisty čeká na novovzkříšení turistického ruchu.  Město disponuje s několika hotely, pláž tvoří drobné kamínky místy s hrubším pískem. Vstup do moře  se  jen zvolna svažuje. Ze stavebních památek lze navštívit kostelík Sveti Tekli z 8. století. Dále benátskou pevnost Haj Nehaj a ze stejného období další pevnost Golobrdo, které sloužily k obraně proti Turkům. Město je vzdálené 8 km severozápadně od Baru.

 

 Sveti Stefan

  ch_120_sm.jpg 3.1K         Původně zde byla malá rybářská osada na skalnatém ostrůvku nedaleko pobřeží, kterou založili v 15. století Černohorci. Na začátku 60. let minulého století byly rybářské kamenné domky přestavěny na luxusní hotelové apartmány. Tento jedinečný hotelový komplex s 80 domky každoročně láká k trávení dovolené mnoho populárních osobností z celého světa. Cena za ubytování ve dvojlůžkovém apartmánu stojí denně 150 EURO. K dispozici mají hosté bazén ve skále se stále přitékající vodou a několik restaurací. Ostrov je spojen s pevninou krátkou umělou šijí, podél cesty k ostrovu jsou pláže s navezeným růžovým pískem. Pláž na levé straně je placená a vpravo pouze pro ubytované hosty. Na silnici k ostrovu Sveti Stefan se  vybírá vstupné, hosté mají k dispozici kryté garáže hned na okraji pobřeží. Pak vám hotelový poslíček na speciálním vozíku odveze k ostrovu zavazadla, dále jsou krytým výtahem ve skále dopraveny do recepce. Ostrov Sveti Stefan  mohou navštívit i turisté, kteří nejsou ubytováni, ale pouze za  poplatek. Sveti Stefan je vzdálen asi 8 km od Budvy.

 

 Tivat

           Nevelké městečko a přístav na východním pobřeží Tivatské zátoky v Boce Kotorské. Ve městě a jeho blízkém okolí slouží turistům několik hotelů. Nedaleko města bylo vybudováno letiště, které však svým malým provozem nijak neruší. Na přilehlých ostrůvcích najdeme oázu klidu a můžeme si zde též prohlédnout středověké kostely. Oblast má velmi úrodnou zem s proslulými vinohrady a sady ovocných stromů a oliv.

 

 Ulcinj

  ch_146_sm.jpg 3.1K         Nedaleko albánských hranic /16 km/ se rozprostírá starobylé město Ulcinj, kdysi obávané sídlo piráta Uliče Aliji a jeho kumpánů z Alžírska, kteří drancovali okolí a přepadávali obchodní lodě. Pirátství bylo zde vymíceno teprve v 19. století. Město na nás od prvého okamžiku působí orientálním dojmem. Zápisy o něm pocházejí už z doby těsně před začátkem našeho věku. Na řeckých mapách se uvádí pod názvem Ulkinion, později za Římanů jako Olcinium. V roce 444 bylo město zničeno katastrofálním zemětřesením. Ulcinj povstala z trosek a opět se připomíná jako důležitý přístav a středisko obchodu, dokonce i s otroky. O město se svádělo mnoho bojů, zvláště v době tureckých ch_161_sm.jpg 5.6K nájezdů. V Ulcinju se dochovalo mnoho staveb z osmanského období, kdy turecká okupace trvala několik století. V posledních letech bylo rekonstruováno  několik  mešit, celkem jich zde nalezneme sedm. Rozsáhlý hrad na skále nad mořem též v posledních letech prošel rekonstrukcí a nabízí hotelové ubytování, restaurace, diskotéku, cukrárnu, kavárnu apod. Pod hradem se částečně zachovaly tajné chodby v podzemí, které ústily na pláž a do města. Poslední bitva o hrad byla svedena v roce 1878, kdy byli Turci vyhnáni.  Za prohlídku stojí mešita Sinana Paši, turecký hostinec – konak, studna -  Sinan pašina česma, věž s hodinami Salaat Kula, turecké lázně – haman, turecké hroby, opevněné domy a další památky. V úzkých uličkách, které si zachovaly svůj feudální ráz najdeme prodejny s ručně zpracovaným stříbrem a zlatem, keramiku, rukodělné výroky z kůže a dřeva apod. Nezapomeňte navštívit některou kavárnu a čajovnu, které jsou od brzkého rána otevřeny a kde se po celý den diskutuje o všech otázkách. Mužům doporučujeme využít služeb místního holiče, který vás oholí stejným způsobem, jako před několika stoletími. Nevelká Městská pláž bývá v sezóně přeplněná a tak se vydejte na Velkou pláž 13 km dlouhou a až 100 m širokou s jemným pískem. V okolí bylo postaveno mnoho hotelů, které jsou v současné době v zanedbaném stavu, i když v  částečném provozu. Totéž platí o kempech. V oblasti se ale občas vyskytují komáři, proto raději přibalte spray na létající hmyz. V nedalekém ústí řeky Bojany mají místní rybáři zhotoveny speciální odchyty na kůlech s velkými sítěmi na dlouhých bidlech, v okolních restauracích pak můžeme ochutnat ryby na všechny možné způsoby. Podobně jsou ryby odchytávány v zálivu Milena, kde ale při odlivu panuje zápach a neskutečný nepořádek.  Při přílivu se ústí zálivu vždy zaplňuje tunami ryb. Nedoporučujeme na Velkou pláž, zajíždět automobilem až k samé vodě, návrat může být dost problematický přes navátý jemný písek. Někdy, hlavně v noci se pláž  stává i závodním místem  pro motorizovanou mládež. Pláže v okolí hotelů jsou udržované, jinak se musí o "úklid" po turistech postarat samo moře. Další nejznámější pláže v okolí Ulcinju jsou: Valdanos, 400 m dlouhá pláž s restauracemi a parkovištěm, Malá pláž - Městská pláž 360 m dlouhá s kapacitou až 2.500 osob, ale v sezóně bývá přeplněná, Ženská pláž, obklopená staletými borovicemi, kde vyvěrá léčivá minerální voda .... dále najdete v okolí mezi skalisky desítky malých intimních plážiček.

       Ulcinj nám připomíná "Malý orient" a to se vším , co k tomu patří.