Základní informace o Černé Hoře:

 

Úřední název: Republika Černá Hora (Republika Crna Gora)

Úřední jazyk: mateřský jazyk (srbština - dialekt jekavština)
Měna: EURO
Rozloha: 13.812 km²
Počet obyvatel: 662.000
Hlavní město: Podgorica s 169. 000 obyvatel
Státní zřízení:  republika
Nejvyšší představitel: prezident
Správní členění: 21 opštin (okresů)


 

Všeobecné informace: 

Zeměpisná poloha: Evropský stát v jihovýchodní části na Balkánském poloostrově, spadá k takzvané  středozemní oblasti. Pobřeží Černé Hory podél Jaderského moře dosahuje délky 293 km, kde kvalitní pláže zaujímají 73 km.

Černá Hora má kontinentální hranice se čtyřmi státy v délce 614 km: Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Albánií.          

Podnebí: rozeznáváme dvě podnebné oblasti. V přímořské části je středozemní /mediteránní/ podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 8°C a v červenci 27°C. Jaro začíná velmi brzy, začátkem března.  Příjemný je podzim, který bývá slunný a teplý. Ve vnitrozemí je podnebí mírně kontinentální, v lednu je průměrná teplota -3°C, v červenci 18°C.

Jaderské moře představuje obrovský záliv Středozemního moře s 138.000 km², který zaujímá cca 5% celkové plochy Středozemního moře. Průměrná lednová teplota moře je 12°C a v červenci 25°C. Moře má nádherně tmavě modrou    průzračnou vodu s viditelností  38 až 56 m o obsahu 38 g soli v 1 litru. Rozdíl mezi přílivem a odlivem průměrně činí 31 cm. Mořské vlny běžně dosahují 50 cm, ojediněle až 2 m. K Černé hoře patří též několik blízkých  ostrovů.

Obyvatelstvo: jeho etnické složení představuje 43% Černohorci, Srbové 32%, muslimové 8%, 5% Albánci, Chorvati 1% a ostatní 11%.

Náboženské vyznání: převládají pravoslavní s 70%, k římskokatolické církvi se hlásí 12%, Muslimové 9%, bez vyznání a ostatní  9%. Více než 200.000 Černohorců žije v Srbsku.

Průměrná střední délka přirozeného   života činí 76 let.
 

         Hospodářství        

         Černá Hora je agrárně průmyslový stát s ekonomikou zasaženou problémy vyplývajícími jugoslávskou krizí a válkou. K zemědělské činnosti lze využít asi 40 % půdy, převážně k pastevectví a jen 6 % jako orná půda. V agrární a potravinářské produkci Černá Hora není soběstačnou, i když mnohé své výrobky i exportuje. V zemědělství převažuje rostlinná výroba – obiloviny, dobytek, velmi rozvinuté je rybářství a průmysl pro zpracování ryb. Nezanedbatelná je též v rostlinné výrobě vinná réva, ovoce a olivovník. Těží se hnědé uhlí a rudy neželezných kovů. Z moře se získává sůl. V průmyslové výrobě převažuje hutnictví, strojírenská, textilní a chemická výroba. Rafinérie jsou soustředěny v okolí Baru, kde je též významný  přístav. Elektrickou energii vyrábějí převážně hydroelektrárny.

         Zvláštní kapitolu na podílu hospodářského výsledku tvořila oblast cestovního ruchu. Poslední velká sezóna byla v roce 1987, kdy Černou Horu navštívilo více než půl milionu zahraničních turistů. V roce 1990 poklesl počet zahraničních návštěvníků na 350.000. V následujících letech přišel vojenský konflikt v bývalé Jugoslávii a v nedávné minulosti v Kosovu, který turistický ruch zcela ochromil. Teprve v posledních dvou letech začal pozvolný nárůst turistů a to především do oblasti Budvy. V roce 2007 již Černou Horu navštívilo více než 1 milion turistů.