Kulturní a umělecký přehled

 

Dávnověk

           První nalezené umělecké předměty pocházejí z neolitu – mladší doby kamenné, jedná se však o ojedinělé  exempláře hliněných a kamenných nádob, ozdobné keramiky a pracovních nástrojů /Národní muzeum v Bělehradě/.

           V pozdní době bronzové, kdy oblast obsadili Ilyrové, budovali zvláštním způsobem na příhodných místech osady a města. Na vrcholu kopce vzniklo posvátné místo a sídlo pro vyvolené představitele, pod pahorkem kolem hlavní budovy voleného náčelníka se v kruzích stavěly přízemní obydlí pro řadové obyvatele. Obraný val chránil celé sídliště. S pozůstatky této  grandinské kultury se lze i v současnosti setkat. Na základě archeologických nálezů pocházející z této doby lze usuzovat, že Ilyrové dovedně ovládali výrobu zpracování keramiky i kovu, uměleckou dovednost a cit pro zdobení situl – kovové nádoby, soch, tepaných bronzových plechů a keramiky.

 

Řecké období

           Když se začali Ilyrové a jejich kmeny usazovat na pobřeží a ostrovech, navázali vzápětí obchodní spojení s Řeky. V blízkosti Dalmácie vedla známá jantarová stezka a to byl i další důvod k tomu, aby zde Řekové od 6. století př.n.l. zakládali své kolonie. Jantar sloužil nejenom jako platidlo, ale jako šperk a pro svoji vzácnost byl používán i při magii. Řecký vliv lze pozorovat při výstavbě mnoha sídlišť. Místní obyvatelé přebírali jednotlivé prvky helémské kultury a zdokonalovali stavitelství, sochařství, náboženství a práva. Z řecké kultury se jim podařilo osvojit jen to nejlepší, aby vzápětí dosahovali vyšších výsledků než samotní učitelé.

 

Římské období

           Řím, který od 3. století př.n.l. stále získával větší vliv  ve Středozemním moři, pomohl Řekům zdolat hrdá Ilyrská města, později získal celé pobřeží pod svoji kontrolu. Římská nadvláda znamenala pro celý Jadran nebývalý rozkvět. Budovala se infrastruktura měst, komunikace, které lépe zpřístupnily jednotlivé osady, opevnění a stavby paláců, chrámů, amfiteátrů a městských bran. Z kulturními památkami z této doby se lze seznámit na mnoha  archeologických nalezištích nebo s celými zachovalými stavebními komplexy. Římské panství se pro přímoří stalo obdobím úžasného kulturního rozmachu.

 

Raně křesťanské období

           Po Diokleciánově smrti ztrácí mnohá přímořská města své výsadní postavení. Kultura a umění získává však nový řád, kterému napomohlo šíření křesťanství. V roce 313 bylo křesťanství uznané a tolerované tzv. Ediktem milánským  a niceským ekumenickým sněmem r. 325, stoupenci náboženství mohli oficiálně stavět své kostely. V té době zároveň dochází k stěhování národů a k nájezdům různých kočujících kmenů a dílčím válkám, které ničily města a jejich památky.  Do oblasti začaly z východu pronikat slovanské kmeny, které společně s Avary se pokusili dobít i hlavní město Byzance Konstantinopol /Istanbul/. Utrpěli však zdrcující porážku, na základě které se Slované vymanili z Avarské nadvlády. Z  té doby se datuje vznik  slavného akathistoského hymnusu, který se v pravoslavných kostelech dodnes zpívá na počest vítězné Bohorodičky. Staré skromné modlitebny se měnily v překrásné velkolepé dómy, zdobené ornamentálními reliéfy, sloupy a mozaikami v pozdně antickým uměleckým ztvárněním.

 

Románské období

          Předrománské prvky z křesťanské západní Evropy se začali prolínat s byzantskou kulturou, románský vliv posléze převládl. Nově budovaná nebo modernizovaná města se stavěla na vyvýšeninách podle starých ilyrských tradic. Kolem náměstí a ústředních budov se kruhovitě zakládaly jednotlivé stavby a ulice. Valy byly nahrazeny mohutnými městskými hradbami. Monumentální architektura byla umocňována románskou plastikou, která dosahovala vysoké umělecké úrovně.  Románský sloh se udržel až do 14. století a byl použit i při výstavbě veřejných budov a soukromých domů. Ve městě Kotor jsou dochovány některé románské stavby nebo jejich prvky.

 

Gotické období

          Umělecký směr gotika měla své prameny v Benátkách, odkud se šířila i do přímořských oblastí. Její prvky nesou některé stavby, ale významného podílu v oblasti nedosáhla.

 

Renesanční období

         Odeznívající gotika se spojila s nově nastupující renesancí. Tento sloh dominoval ve všech městech na pobřeží. Výrazný hospodářský vzestup přinesl rozkvět pro rannou renesanci, ale bohužel neměl dlouhého trvání.

            Objevem Nového světa se hospodářský vývoj zastavil, a tím došlo k utlumení nové výstavby  a kultury. Mnoho známých stavitelů a umělců odešlo pro nedostatek pracovních příležitostí do zahraničí. Přes ekonomické problémy renesance našla své obdivovatele jak v řadách šlechty, tak církve.

ch_015_sm.jpg 4.9K               

 Barokní období

           Baroko nenašlo výrazného uplatnění v dané oblasti. Vývoj byl ovlivněn hospodářskou a politickou situací a vojenskými výboji Osmanské říše. Jediným barokovým městem lze označit Perast, město v Boce Kotorské. Většina staveb /kostely, paláce, zahrady/ jsou však dnes značně poškozené. Výjimku tvoří palác Bujovič z roku 1693, dnes městské muzeum a barokní kostel se střílnami na umělém ostrově Gospa od Škrpjela. Tento nádherný kostel byl vyzdoben malířem Kokoljou Tripo /1661 – 1713/, který prošel malířskou školou v Benátkách. Jeho některá díla se zaměřují i na motiv přírody.